Alkohol nepatří za volant, „patří za řidítka“.

Snad každý se čas od času napije dobrého špiritusu. Jenomže se čas od času najde někdo, kdo se po kapce alkoholu neostýchá skočit za volat a posunout svou bytost o kus dál. Nemám řízení s alkoholem v krvi rád a ani mít nebudu! Proto naprosto souhlasím s přísnými tresty a jsem klidně pro ještě tvrdší za řízení AUTOMOBILU pod vlivem, a to jakýmkoliv – alkoholu, drog, lásky nebo tchyně. Jenomže vše má svůj háček a ten náš nastává v kombinaci alkohol + KOLORO.
Nechtějte někdo po mladém klukovi, co si na kole zažil své, aby si nedal sklenku a pak nevyrazil dělat parádu do světa na svém kole. Dobře víme, že pohled na svět s kapkou alkoholu a ze sedla hezkého kola je lepší jak pohled přes růžové brýle.
Námitky, že jsem účastníkem dopravního provozu, neberu vůbec v potaz! S takovou bych za pár let nemohl po vínu ani do MHD, protože spolucestující jsou abstinenti a jim má veselá, vtipná nálada vadí.
Jsem snad špatný člověk, protože piju a jezdím na kole? Já si myslím, že ne. Koho asi tak na kole ohrozím? Maximálně sebe. A sebe už stejně ohrožuji tím, že piju.
Rádoby intelektuální poznámky, že se mě může leknout slečna, co sotva dodělala autoškolu a kvůli mému jednomu pivu a nevypočitatelné krasojízdě vjede leknutím do škarpy, absolutně neuznávám. Takto lekající se člověk nemá mít vůbec řidičák a neměl by ani chodit ven. Myslím, že by jízda na kole v opilosti mohla být tolerována dejme tomu do míry padesát metrů na jeden pád. Prostě nic přehnaného, abych na kole mohl jezdit aspoň ráno do práce.
KOLORU zdar a za řidítkama pít budu, co budu živ, zdráv a nebudu muset na kole jezdit po své cele 5x4m.